Přeskočit na obsah

Krása života

Umění přijmout dobré slovo

Dobré slovo potřebuje dva lidi: jednoho, kdo je vysloví, a druhého, kdo je dokáže unést.

Esej

Někdo vám po poradě řekne, že jste mluvili přesně a srozumitelně. Jiný si všimne, jak dobře vám sluší tmavomodré sako. Stačilo by poděkovat, a přesto se v nás něco vzepře. Začneme vysvětlovat, že to nic nebylo, že sako je staré a projev mohl být lepší. Slova, která k nám přišla s laskavostí, odrazíme dřív, než stihnou dopadnout.

Ta reakce má dobrý původ. Většinu z nás vedli k tomu, abychom se nevychloubali, nestavěli se do popředí a nečekali obdiv. Střídmost je půvabná vlastnost a svět by jí snesl víc. Jen se někdy nenápadně promění v něco jiného. Místo abychom se nepovyšovali, začneme se zmenšovat. A umenšování vlastní práce střídmostí není. Je to skromnost.

Podívejme se na tu chvíli z druhé strany. Člověk, který nás pochválil, musel něco zaznamenat, zhodnotit a pak se odhodlat to vyslovit. Nabídl nám kus své pozornosti. Když mu odpovíme, že se mýlí, nepřijímáme jeho dar. Vracíme mu ho, a spolu s ním i nepříjemnou otázku, zda měl vůbec mluvit. Příště si to možná rozmyslí.

Odmítnutá pochvala má ještě jednu cenu, hůř viditelnou. Když ji odrazíme upozorněním na chybu, kterou nikdo neviděl, žádáme vlastně o další ujištění. Druhý nás začne přesvědčovat, že o nic nešlo, a laskavý okamžik se změní v drobnou službu naší nejistotě. Podobně působí kompliment vrácený obratem, jako splátka dluhu. Uznání tak přestane být darem a stane se obchodem.

Přijmout pochvalu je proto projevem zdvořilosti. Neříkáme tím, že jsme bezchybní ani lepší než ostatní. Pouze dáváme najevo, že jsme slova slyšeli a že si jich vážíme. Obvykle stačí věta tak krátká, že se nedá rozvádět: děkuji, to mě těší. Kdo ji umí vyslovit bez vysvětlování, prokazuje druhému respekt. A sobě také.

Pochvala přichází v nejrůznějších podobách: po vykonané práci, u prostřeného stolu, v kanceláři nad hotovým projektem, ve foyer divadla nebo v krátké zprávě pozdě večer. Ve všech těch chvílích platí totéž. Stačí se zastavit, podívat se druhému do očí, poděkovat a nechat okamžik chvíli stát. To krátké zastavení má svou krásu. Dává dobrému slovu prostor, aby se usadilo.

Tato drobná dovednost sahá dál, než se zdá. Kdo umí přijmout uznání, umí je obvykle i spravedlivě rozdělit. Když výsledek vznikl společně, poděkuje a připomene ty, kdo se na něm podíleli, aniž by vlastní podíl popřel. Pokora pak nespočívá v tom, že se zmenšíme. Spočívá ve vědomí, že dobré věci málokdy vznikají zásluhou jediného člověka.

Schopnost poděkovat bez zlehčování je projevem klidné sebejistoty. Ukazuje, že uneseme uznání stejně přirozeně jako věcnou výtku. Nemusíme se jí učit velkými gesty; stačí začít u příští pochvaly, která přijde. Co se stane, když ji tentokrát nepřerušíme vysvětlováním? Druhý člověk zůstane se svými laskavými slovy u nás. A ta slova zůstanou tím, čím byla od začátku: laskavými slovy.

Moudrost

Přijmout pochvalu znamená dovolit druhému, aby jeho laskavost dorazila až k nám. Vlastní chyby přitom nepřestáváme vidět. Jen rozlišujeme dvě chvíle: okamžik, kdy nám někdo nabízí uznání, a pozdější čas, kdy sami hodnotíme svou práci. Do první patří poděkování, do druhé poučení. Střídmost se tím neztrácí. Projevuje se v tom, že uznání nepřikrašlujeme, nerozvádíme a spravedlivě je dělíme s těmi, kdo se na výsledku podíleli. Přijaté dobré slovo pak posiluje vztah mezi tím, kdo je vyslovil, a tím, kdo je přijal.

Proč na tom záleží

Způsob, jakým přijímáme pochvalu, ovlivňuje, jak často ji budeme slýchat i jak snadno ji budeme dávat druhým. Kdo každé uznání zpochybní, učí své okolí mlčet. Kdo je obratem splácí, mění upřímnost ve zdvořilostní výměnu. Prosté poděkování naopak dává druhému jistotu, že jeho postřeh byl vítaný. Posiluje důvěru, zjemňuje pracovní i domácí vztahy a pomáhá vytvářet prostředí, v němž se dobré slovo vyslovuje snadno. Nám samým pak dovoluje nést vlastní práci s klidem, bez potřeby neustálého ujišťování.

Jak toho dosáhnout

  1. Krok 01 / 08

    Na upřímnou pochvalu odpovězte nejprve prostým poděkováním. Všechno ostatní může počkat.

Použijte šipky na klávesnici nebo tlačítka.

Otázka k zamyšlení

Požádat o přijetí